Rozhovor: Akutuáně červen

13. 06. 2018 13:32:05
Nejdůležitější: Pořád je to o bydlení. Mladé rodiny musí dostat levné bydlení v místě, kde mají zaměstnání. To je zásadní věc. Jinak dají za nájem to, co vydělají a rodinu nikdy nezaloží.

Otázky klade PhDr. Lukáš Petřík, odpovídá Ing. Vlastimil Podracký

Petřík: Babiš není spasitel, ale postará se o všechny. To je výstup posledního rozhovoru premiéra v demisi. Co je to za rétoriku? Co vypovídá o našem národu, že u něj slaví úspěch? Sociologové tvrdí, že český národ je zaměřen spíše středolevicově a čeká, že stát zajistí blahobyt a pořádek. Je to tak? „Vyhmátl“ to Andrej Babiš?

VP: Je to jeden z nejsilnějších aspektů populismu. Je jen otázka, co bylo v kauzálním cyklu dříve, jestli český národ očekávající péči státu je jako příčina a politici následně reagují sliby, nebo napřed byli populističtí socialističtí politici, kteří si takto národ „vychovali“, protože chtěli mít jistotu zvolení. Navíc Babiš nemá jiný program než sliby. Celá jeho programová vize není nic jiného než slib, co všechno pro občany udělá. Myslí to dobře, chce pro občany pracovat, chce jim ukázat, že má výsledky. Je jasné, že tím může být politicky úspěšný. Tato metoda populismu má jednu velkou nevýhodu. Jakmile to všechno nepůjde tak jak slíbil, velmi rychle poletí dolů, protože jinou vizi nemá.

Petřík: Lze schvalovat záměr Andreje Babiše razantně zvýšit důchody?

VP: Je sice pravda, že důchodci jsou pozadu s dorovnáváním důchodů v relaci k platům a cenám, takže je to vlastně do nějaké míry správné. Je otázka míry. Samozřejmě, že by mělo být nějaké pravidlo jak důchody zvyšovat, domníval bych se, že by se mělo týkat především zvyšování podle inflace.

Petřík: Dokáže náš stát pomoci sociálně slabým, důchodcům, postiženým a samoživitelkám?

VP: Pomoci se musí správně, aby to bylo účinné a nebylo to jen vyhazování peněz. Vezměme si obrovský nárůst nájemného. Samozřejmě, že potom důchod nestačí. Ale řešit to zvýšením důchodů znamená nacpat peníze do kapsy majitelům bytů, protože ti samozřejmě budou reagovat zvýšením nájmů a důchodci navýšení důchodů dají na nájemné a pak si budou zase stěžovat, že mají málo, a tak donekonečna.

Petřík: Co na druhé straně zneužívání sociálních dávek „nepřizpůsobivými“?

VP: Tam je zase jen stejný problém. Dostanou příplatek na bydlení a dají ho do kapsy majitelům ubytoven. Ti samozřejmě cenu ubytování patřičně včas zvýší. Sociálně slabí budou zase nadávat na stát, že se o ně nestará.

Petřík: Mají mladé rodiny s dětmi šanci na slušný život?

VP: Pořád je to o bydlení. Mladé rodiny musí dostat levné bydlení v místě, kde mají zaměstnání. To je zásadní věc. Jinak dají za nájem to, co vydělají a rodinu nikdy nezaloží. Nejhorší černou můrou jsou hypotéky a v následku toho exekuce. Nežijeme v jisté době, vzít si hypotéku je riziko. Takové by nemělo pro rodiny existovat. Měly by mít jistotu.


Petřík: Nejsou na místě silnější prorodinná opatření? Společné zdanění manželů, nižší daně či nižší platby sociálního pojištění pro ty, kdo vychovávají děti?

VP: Samozřejmě by mělo být, to co říkáte, ale to bydlení je opravdu nejdůležitější. Pamatuji si to také ze svého života. Pokud jsme nechtěli být na krku prarodičům v jejich bytě i s našimi dětmi, museli jsme mít oddělené bydlení a dostatečně levné. Tenkrát byl problém ho sehnat, dnes je problém ho zaplatit.


Petřík: Pokud jde o důchodovou reformu, nepomohla by větší vazba mezi konkrétními rodiči a dětmi? Že by například část z výdělku pracujícího dítěte šla na důchod jeho rodiči. Tím by rodič byl motivován mít více dětí a investovat do jejich vzdělání a výchovy...

VP: To je nápad, který jsem psal už v r. 2002 ve své knize Občanská obroda a později i v poměrně rozšířené knize Návrat k domovu. Navrhoval jsem to do programu v Konzervativní straně. Ale setkal jsem se jen s odmítáním. Málokdo totiž chápe, že procentní část z výdělku dítěte vlastně reprezentuje péči rodičů, protože výdělek je také závislý na vzdělání a schopnostech dítěte, které mohou rodiče výchovou ovlivnit. Rodičům se tedy vrací nejen počet dětí, ale i péče o ně.

Petřík: Dle expertů na vzdělávání neučíme děti, co je potřeba. Naše školy jsou prý navíc nedostatečně financované. Jaká je budoucnost našich dětí? Co pro ni musíme udělat?

VP: Je velice těžké s předstihem zjistit, co je zapotřebí děti učit. Vzdělávání musí být celoživotní. Někdo si myslí, že robotizace přinese zaměstnání na vysoké intelektuální úrovni. Ale poznal jsem, že i automatizace vytvořila pracovní místa jen pro několik odborníků, ale spousta řemeslníků přišla o zaměstnání. Robotizovanou firmu postaví „na klíč“ specializovaná zahraniční firma a podnik potom bude potřebovat jen nějaké hlídače a skladníky. Vysoce kvalifikovaní lidé budou zase jen dělat dealery a nabízet po telefonu pochybné produkty. O budoucnost se velmi obávám. Ti, kteří přijdou o práci, už zaměstnávání ve službách nevstřebá.


Petřík: Není problémem, že je příliš mnoho vysokých škol a roste kvantita na úkor kvality? Není více potřeba učňovské školství a technické obory?

VP: Existuje přirozený princip: čím více lidí dostane titul, tím více je tento titul znehodnocený. Nejenom, že je méně výjimečný, ale proto, že inteligence lidí nestoupá a aby velké množství lidí školu dokončilo, musí se prostě požadavky snížit. Technické obory budou jistě potřebné, ostatně nevím, jaké jiné obory vlastně nějak masivně potřebujeme, než technické, zdravotnické a pedagogické. Nevím, proč by se nemohl někdo vyučit technickému oboru ve 40-ti letech, když to bude potřebné a výhodné. Rekvalifikace není jen naučit se ovládat počítač.

Petřík: Co otázka indoktrinace dětí ve školách? Řada lidí kritizuje propagaci genderu (tedy teorie, že pohlaví je sociální konstrukt a každý si ho může zvolit bez ohledu na biologické danosti), multikulturalismu, propagaci EU, sexuální výchovu s propagací homosexualismu... Nebyla by na místě více výchova k patriotismu, rodinné výchova či branná výchova? Tedy věci, které utužují loajalitu občanů ke svému státu a posilují jeho stabilitu...

VP: To je mocenský tlak ideologie kosmoindividualismu, vůdčí ideologie EU. To je ideologie, která tu už nějakou dobu působí a má vychovat lidi ke světovému smýšlení, odmítnutí nacionalismu, uznává jen člověka jednotlivce a přiděluje mu práva, které si nezasloužil plněním povinnosti. S tím už přece přišel Havel, to není nic nového! Názvem kosmoindividualismus jsem nahradil rozšířený výraz neomarxismus, aby to bylo přesnější a lépe vyjadřovalo podstatu fenoménu – internacionální přesvědčení na individualistickém základě.

Relativismus je součástí této ideologie, každý je s každým rovný, žádné zásluhy se neuznávají. Jakýkoliv podstatný kolektiv přestává být entitou. Když rodina, obec a národ nic neznamenají, jsou zbytečné také kolektivní ctnosti: sounáležitost, jednota, věrnost, úcta. Rozkládá se i stát, zůstávají jen osobní zájmy. Vše to je jen postupná likvidace Západní civilizace, nejenom kulturní, ale i fyzická likvidace lidí, kteří ji sami rádi podstoupí.

Petřík: Co morálka dětí ve školách? Nevychováváme rozmazlené smrady, kteří se vozí po učitelích a znají jen svá práva, a nikoli povinnosti?

VP: To je v podstatě to, co jsem uvedl shora. Morálka je dodržování řádu společnosti. Řád je potřebný pro funkci společnosti. Pokud není společnost hodnotou, zaniká význam řádu. Když se neuznává existence podstatných kolektivů – rodiny, obce, národa, neuznává se také řád. Pokud se neuznává řád, jeví se jako zbytečné děti k něčemu vychovávat. K čemu? Nic hodnotného není. Vzájemný respekt musí mít nad sebou řád určující komu respekt a komu despekt. Když není řád, není respekt, ani despekt, žijeme v mravním chaosu.


Petřík: Víme, že je problém s nedostatkem lékařů a sester, případně jiných oborů. Nemělo by platit, že pokud někdo vystuduje za peníze od státu, měl by povinnost pracovat minimálně pět či deset let u nás, než odejde do zahraničí? Případně ti, kteří by chtěli odejít hned, platili by plné školné?

VP: Ukazuje to naprostou neschopnost našeho parlamentu a zhoubnost levicového rozdávání zdarma, že nebylo zavedeno školné na vysokých školách s možností půjček, které lze potom postupně odpouštět, když absolvent pracuje u nás. Když pracuje v zahraničí, musí potom splátky splácet. To je právě ukázka, jak speciální vůle jednotlivců, kteří chtějí všechno zdarma, je důležitější než společná vůle všech občanů, kteří jsou tímto vlastně okrádáni.

Petřík: Jak se vlastně máme? Dle makroekonomů už předstihujeme některé západní země, spíše ty jižní. Praha je jedním z nejbohatších regionů EU. Na druhou stranu, řada občanů nemá nashromážděné rezervy k přežití ani na jeden měsíc. Exekuci už má 863 tisíc obyvatel České republiky, což je téměř desetina lidí starších 15 let. Za poslední rok jich přibylo 31 tisíc. Vyplývá to z aktualizované mapy exekucí, kterou sestavilo neziskové sdružení Otevřená společnost. Kolem 151 tisíc lidí má dokonce přes deset exekucí....

VP: Řekl bych, že je to právě ten problém s byty. Mladí lidé si koupí byt na hypotéku, kterou potom nejsou schopni platit, protože jejich příjmy jsou menší, než očekávali. Potom je to otázka nezodpovědnosti. Kupují si věci, které mít nemusí, na dluh. Je ovšem otázkou těch finančních rezerv, které lidé nemají. Myslím si, že je to trochu nezodpovědnost těchto lidí. Většinu utratí hned po obdržení výplaty. U důchodců je to neschopnost se odstěhovat z drahého bytu ve středu města. Nakonec je to rezignace. Exekuce vznikají z banálního dluhu narůstáním penále. To je nemravné. Takové obrovské penále být nemůže.

Petřík: Zásadní téma je, zda jsme ekonomickou kolonií Německa či EU. Jsme? A lze s tím něco dělat, abychom nebyli?

VP: Jsme kolonií Německa, jsme na něm závislí jako na odbytišti a zároveň do něj jde většina dividend. To je opravdu zásadní. Dostat se z toho je možné pouze vývozem hotových výrobků a zajištění trhů ve světě, hlavně v zemích, kde je ještě trh nenasycený. Prezident Zeman dělá dobře, že zajišťuje obchody v jiných zemích, zvláště v těch, které se rychle rozvíjí. Ještě horší je, že nemáme žádný vlastní obchodní řetězec a velkou banku.

Petřík: Neměla by být klíčová strategická a síťová odvětví pod kontrolou státu? Již středověky stát si chránil své „regály“...

VP: Síťová odvětví určitě. Taktéž energetika.

Druhá část:

Petřík: Čtyři pětiny bohatství, vytvořeného loni ve světě, skončily u jednoho procenta nejbohatších lidí planety, zatímco nejchudší polovina lidstva nezískala nic. Upozornila na to nezisková organizace Oxfam, která závěry svých analýz nerovností ve světě tradičně zveřejňuje v předvečer Světového ekonomického fóra v Davosu. Opět, neměly by národní státy hájit své občany, střední třídu a malé a střední podniky před nadnárodními korporacemi?

VP: Velké podniky jsou velké proto, že mají soustředěnou výrobu i kapitál a jsou proto výkonnější a schopnější dodat levnější výrobky. Střední třída by měla stále více být třídou spoluvlastníků, tedy akcionářů apod. Malé podnikání je postupně na odpis pro svoji neproduktivitu. Nicméně velké podniky přece mohou být v rukou místních lidí, mít majetek z mnoha vlastníků. Stát by měl malé akcionáře chránit, postupně by měli drobní lidé vykoupit cizí kapitál.


Petřík: Už jsou to tři roky, co českou politiku ovládlo téma migrace. Někdy slýcháme, že to bylo zbytečné a zástupné téma, protože tu skoro žádní migranti nebyli. Jak to tedy nakonec rozsoudit? Hrozí zničení Evropy, jak někdy slýcháme? Ubráníme se?

VP: Kosmoindividualističtí aktivisté se pokusili v r. 2015 u nás zavést multikulturní společnost. Díky odporu občanů a reprezentace, hlavně prezidenta, se to nepodařilo. Budou se o to pokoušet stále a stále. Poláci a Maďaři už se vzepřeli natolik, že se bránit dovedou. U nás to není tak jisté. Zničení Evropy hrozí jen tenkrát, když se zničit nechá.

Petřík: Zatím jsme vyčerpali z EU cca 700 miliard korun na dotacích.[1] <file:///C:/Users/Lukas/Documents/ot%C3%A1zky_PL_.doc#_ftn1> Zastánci členství v EU to považují za důkaz své pravdy, kritici členství poukazují na zbytečnost dotovaných projektů, které beztak musíme spolufinancovat. Zastánci EU též tvrdí, že je důležitý filozofický rozměr členství v EU a jeho význam pro demokracii u nás. Odpůrci EU argumentují, že EU nám vnucuje svou politickou agendu a naši svobodu omezuje. Jak na tyto dohady nahlížet?

VP: EU se uplatňuje zatím „měkkou silou“. Možnosti jsou dvě: Buď se EU změní a bude více respektovat odlišnosti a skončí s prosazováním agendy kosmoindividualismu, nebo potom je nutný výstup. Zatím musíme prosazovat první variantu. Dál uvidíme.

Petřík: Bylo by pro nás opuštění EU katastrofou? A pokud nám bude EU vnucovat imigranty a bude pokračovat Schengen s volným pohybem osob včetně migrntů a teroristů, nebude jedinou šancí EU opustit?

VP: Zatím se zhoubnost Schengenu neprojevuje jako zásadní a výhody převažují. Opuštění EU by samozřejmě bylo nepříznivé a jako varianta až by to opravdu nešlo jinak.

Petřík: Je možné, že státy středovýchodní Evropy ustaví nějakou svou vlastní konfederaci? Česko, Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Chorvatsko, Slovinsko. Případně ještě Polsko či Bvorsko a Sasko...

VP: Já bych spíše viděl nějaký Visegrád rozšířený o Slovinsko, případně Chorvatsko a Baltské země. To by se samozřejmě mělo udělat i v rámci EU a nestále rozvíjet. Jenže společné zájmy těchto států asi nejsou dosti úplné. Ale vidím to jako nejlepší variantu ze špatných. Ohledně Rakouska jsem skeptický, pokud vím, Rakušané jsou tak spojeni se Západem, že to není možné.

Petřík: Sociolog Daniel Prokop publikoval nedávno studii, dle které dorostla do věku 50 let života generace, která sice uvítala listopad 89, ale nyní volí Babiše a Zemana, protože je systémem zklamaná. Dává dnešní doba, třeba poslední rok, důvod zříkat se listopadových hodnot a přistupovat na politiku Zemana a Babiše?

VP: Já si myslím, že lidé stále více chápou přirozený konzervatismus a rozchází se s kosmoindividualismem, tedy s tím, co Havel hlásal na základě tehdejšího západního vzoru. Názvem kosmoindividualismus jsem nahradil rozšířený výraz neomarxismus, aby to bylo přesnější a lépe vyjadřovalo podstatu fenoménu – internacionální přesvědčení na individualistickém základě. „Děti Listopadu“ najednou zjišťují, že odmítnutí kosmoindividuálních hodnot je nutné. Že se musí stát opět hodnotou rodina, obec a národ. Že to jinak nejde. Děti Listopadu vidí, že vychovali svoje děti spatně a také že sami na základě špatné ideologie nadělali spoustu chyb. Najednou potřebují péči mladých a zjistí, že jejich mladí rodinu nemají, neuznávají, jezdí po světě a kašlou na všechno vyjma vlastního prospěchu. Pro společnost nejsou ochotni obětovat ani minutu, ani pohyb malíčku, pro rodiče jen velmi váhavě. Dům po rodičích prodali a peníze utratili v Himalájích. Prostě jakýmsi přirozeným „zmoudřením životem“ poznali „děti Listopadu“ svoje omyly, a protože není nikdo jiný, který by dokázal jim to dobře podat, volí tyto vzdoropolitiky.


Petřík: Liberálně orientovaní pozorovatelé nechápou, proč Češi, kteří se mají tak dobře, podporují „populisty“ jako Zeman či Okamura a slyší na to, o čemž jsme už mluvili, že se o ně Andrej Babiš postará. Čím to je?

VP: K tomu, co jsem již odpověděl, dodávám: U mnohých, ideologicky nezatížených lidí přistupuje i poznání, že je špatný také liberalismus, který dovolí okrádání lidí exekucemi, vysoké nájemné a ždímání nájemníků, zisky odcházející do ciziny apod. Lidé nejsou hloupí, jak si mnozí příslušníci „pražské kavárny“ myslí. Lidé spíše hledají, nejsou si jisti těmito politiky, ale protože jsou to politici antisystémoví, volí je s jistou nadějí na změnu.


Petřík: Odumírání tradičních politických stran, na jedné straně ČSSD, na druhé straně liberální, proevropská pravice. Mohou si za to samy? Když například sledujete rétoriku Miroslava Kalouska o demokracii, obraně hodnot listopadu 89, obraně Evropské unie, boji proti Rusku, boji za Tibet... Nedrží se Kalousek a ostatní témat, která jsou vyčichlá?

VP: Všechno to je jen a jen účelové. Jednak jsou ve hře peníze sponzorů a nutnost hájit jejich zájmy, jednak vycházení vstříc voličům podle jejich politické orientace. Neschopnost jít do vlády s ANO je také jen vzhledem k jejich voličům a sponzorům. Zeman hájí zájmy podnikatelů podnikajících v Rusku a Číně. Ti, kteří podnikají na Západě, potřebují svým obchodním partnerům ukázat, jak jsou prozápadní. Jejich podlézavé řeči jsou až trapné. Vlajku Tibetu vyvěšenou proti návštěvě čínského prezidenta signalizovali světu svůj postoj.


Petřík: Václav Havel je terčem řady vtipů, posměšků a přezdívek. Zároveň se snižuje jeho význam jako našeho osvoboditele od komunismu s tím, že šlo o předem vyjednané předání moci. Přestali Češi chápat Havla? Chápali ho vůbec někdy? Neuškodil si sám Havel tím, že na sklonku života prezentoval vyhraněně liberálně neomarxistické názory? Neškodí Havlovi jeho dnešní zastánci, kteří se ho snaží srdnatě hájit?

VP: Hodnoty Listopadu jsou postaveny pouze proti komunistické totalitě, jiné nejsou. Když zmizela totalita, zmizely hodnoty. Lidé chrastili klíči proto, aby se měli dobře jako na Západě. Věřili spíše Klausovi, který jim říkal, že musí podnikat a svojí prací zbohatnout. To byla poslední smysluplná idea, kterou jsme zažili. Havel hlásal to, co přijal ze Západu – kosmoindividualismus – protinárodní internacionalismus vyzdvihující člověka jednotlivce v otevřeném světě, který má všelijaká práva. Je to v principu pohádka, která v realitě znamená chaos morální a vítězství finanční moci. Lidé postupně poznávají, že je to nesmysl. Dnešní zastánci Havla nemají co hájit, vyjma hodnot odporujících komunistickému nebezpečí. Proto se musí nepřítel vytvořit, nejlépe v Rusku a Putinovi, aby tato idea vůbec mohla existovat. Musí se stále bojovat proti virtuálním totalitářům, za které jsou vydáváni i dnešní komunisté, byť už jimi dávno nejsou. Něco takového je potom založeno na vidinách, které už ani „selský rozum“ nebere.

Petřík: Mládež bývá vždy jiná než střední a starší generace. V českých volbách hlasuje dramaticky jinak. Liberálněji, pravicověji, vyhraněně proti Miloši Zemanovi. Zazněly již hlasy, že bude-li mládež neustále přehlasovávaná, raději odejde ze země. Je to možné? A co myšlenka Jiřího Peheho, že u nás bude dobře, až odejde starší voličská generace a nastoupí ta mladší?

VP: Generační rozpory byly vždy a jsou dány především zkušeností starší generace a ideologickým zapálením mladé. Pehe nepostřehl tento přirozený princip, nepostřehl, že současná střední generace jsou přece „děti Listopadu“ tedy protikomunisticky založení lidé. Vždyť už uplynulo třicet let! Podle toho se dá předpokládat, že další generace už Havla vůbec nebude znát a myslet zase bude úplně jinak než pan Pehe.

Já se domnívám, že současná mladá generace zmoudří a vychová svoje děti konzervativně, že se opět vrátí k hodnotám rodiny, obce a národa, protože bez hodnot, uznávajíce jen prospěch, se rozplyne ve světě, nezaloží rodiny a to co tak uznává pan Pehe, ji zničí. Takže buď nebude nic, žádná generace, nebude národ a stát, nebo tato generace pochopí, že se musí vrátit ke konzervativním hodnotám domova. Pana Havla a pana Pehe odsune na smetiště dějin, protože jí nic nebudou říkat.

Petřík: Prezident tvrdí, že většinu z médií ovládá „kavárna“. Jiní mají strach z toho, že média vlastněná Babišem slouží Babišovi. Na ČT jistá část veřejnosti nadává. Jak to s těmi českými médii tedy vlastně je? Je lepší Václav Moravec nebo Jaromír Soukup?

VP: S médii je to tak jak jste řekl. V ČT je garnitura lidí, kteří se snaží o vyrovnané zpravodajství a diskuse. Ale jejich šéfové je nutí do jednostranného zpolitizovaného postoje. Občas se tedy něco dovíme, většinou to ovšem musíme selektovat. To nás nutí „číst mezi řádky“ asi jako kdysi Rudé Právo. Soukromá média vždy slouží vlastníkovi, ale Babiš je politik a tak si nemůže dovolit nějak moc se uplatňovat ve svých sdělovacích prostředcích „aby se neřeklo“. Moravec je profesionálnější, ale bez Soukupa bych si to už nedovedl představit, protože je v opozici a přináší informace, které bychom se jinak nedozvěděli, tedy asi jako kdysi Svobodná Evropa.


Petřík: Nebezpečné Rusko, téma české diskuse od roku 2013. Jak se do řetězce dějů stran Ruska promítla kauza pokusu o zabití agenta Skripala? Novičok prý byl syntetizován i v Česku, byť to prý znamenalo nepatrné množství. Vzorky dle německých médií získala i Spolková republika. Theresa Mayová je přesvědčena, že se o Skripalův život pokoušelo Rusko, český generál Andor Šándor to popírá. Zkrátka, nikdo nic neví. Odborníci na Rusko tvrdí, že Rusko samo rádo „rozsévá“ různé narativy, aby znejistilo evropskou veřejnost. Jakou stopu každopádně „Novičok“ nechal na důvěryhodnosti i ruské, i západní strany? A kdo vede „na body“ tu píárovou bitvu, která se vede od roku 2013?

VP: Já začnu nevydařeným obviňováním Ruska ve zcela nové kauze Babčenko. Mrtvý zastřelený Babčenko vstal náhle z mrtvých. Zpravodajci celého světa se přou o to, o co vůbec šlo. Tvrzení z ukrajinské strany, že to byla provokace namířená proti ruským tajným službám, nikdo nebere, je to nesmysl. Mně je to jasné. Šlo o nastrčený případ jako všechny předchozí v poslední době. Skripal také zemřel a pak vstal z mrtvých. O co šlo v případě Babčenka? Šlo o to obviňovat Rusko, že vraždí opoziční novináře. Když se to ve skutečnosti neděje, alespoň v posledních letech, tak se to musí nahrát, aby svět věřil jaký je ten Putin zloduch. Babčenko měl zůstat mrtvý dlouhou dobu, aby se mohla rozvinout obrovská kampaň proti Putinovi. Potom by možná někdy za několik měsíců mohl z mrtvých vstát, to už by nikoho nezajímalo. Ale Babčenko zklamal svoje donátory, nestal se objektem sloužícím proti Rusku. Zřejmě chce dále psát a být na veřejnosti. Takto se spustí mistrovství světa ve fotbale v Rusku a celý svět pozná, že tam není ani bída, ani zlí lidé, ani utlačovaní chudáci, ani potlačováná svoboda slova. To je přece nepřípustné! Jsem zvědav, co do té doby ještě vymyslí. Ale kauza Babčenko ukázala, jak se to dělá, ostatní, již proběhlé kauzy si podle toho můžeme posoudit. Neříkám, že je to vždycky tak, také jsem neřekl nikdy, že Putin je anděl, ale v poslední době se dějí právě tyto záhady, které nelze jinak vysvětlit, než jak jsem uvedl.

Rozhovor vyšel v Parlamentních listech 5.6.2018

Autor: Vlastimil Podracký | středa 13.6.2018 13:32 | karma článku: 8.21 | přečteno: 240x

Další články blogera

Vlastimil Podracký

Nevíme, kde žijeme

Charakter současného života se nedá zařadit k žádnému tradičnímu evropskému ideálu, občas se objeví něco jako liberalismus apod., což ovšem není pravda. V podstatě žijeme v jakémsi chaosu.

5.3.2024 v 9:30 | Karma článku: 19.73 | Přečteno: 480 | Diskuse

Vlastimil Podracký

Kam kráčíš Evropo?

Evropa je už ve své podstatě unikátní světadíl. Je složena z mnoha národů, z nichž jen některé se exkluzivně cítí Evropany, většina směřuje svojí kulturou a vazbami jinam.

3.2.2024 v 17:45 | Karma článku: 28.48 | Přečteno: 917 | Diskuse

Vlastimil Podracký

Fialova vláda jako budíček do reality

Myslím si, že selhání Fialovy vlády je tolik, že to musí vzbudit národ k činu. Většina věcí vypadá jako schválnost, jako by si dělali z nás legraci.

13.1.2024 v 14:11 | Karma článku: 20.33 | Přečteno: 322 | Diskuse

Vlastimil Podracký

Dezinformace a megalež

Na jistém památníku v českém městě musel být odstraněn nápis popisující dnešní dobu slovy: „Lež se stala normou“. Establishment donutil nápis stáhnout.

2.12.2023 v 18:30 | Karma článku: 30.12 | Přečteno: 1147 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 25.44 | Přečteno: 279 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 23.87 | Přečteno: 1135 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 15.62 | Přečteno: 229 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 5.62 | Přečteno: 174 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 16.83 | Přečteno: 243 | Diskuse
Počet článků 118 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 951

Vlastimil Podracký je spisovatel a publicista. Vydal knihy: Pozor na tunelování, Občanská obroda, Návrat k domovu, Hrdinům se neděkuje (životní příběh Vladimíra Hučína), Žluté nebezpečí, Poslední člověk, Temná komora, Sodoma Gomora a Nadčasový humanismus. Příležitostně publikuje články.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...