Koronavirus a nezávislost
Toto nebezpečí je reálné. Ale asi hlavně pro Německo a západní země. My už v cizích rukách jsme. Jsme závislí hlavně na Německu. Stát, který je už závislý, je v jiném postavení než Německo, které může ztratit svoje podnikatele. My jsme jako ti proletáři: „nemáme co ztratit, leda svoje okovy“. Takže vzhledem k našemu postavení to vyvolává spíše rozpaky a myslím si, že vládní činitelé dělají dobře, když k tomu zatím mlčí. Je otázka, co se stane, když zde bude více čínského vlivu? Pokud to nebude spojeno s predátorskými metodami, s konspirací pro čínský stát, tak bychom snad mohli uvážit poněkud „rozředit“ jednostrannou závislost na Německu a více diversifikovat vlastnický profil naší země. My nemáme dosti kapitálu, který by vytvořil trvalou naši vlastnickou strukturu. Pokud máme naše velkopodnikatele, potom jsou někteří záměrně vydáni atakům a nenávisti (Babiš, Kellner) některými organizacemi, vypadá to jako účelové ve prospěch někoho jiného. Po koronavirové krizi to bude ještě horší. Uvažovat o cizím kapitálu nás asi nemine. Měl by ovšem spíše vytvářet diverzifikaci a nikoliv prohlubující závislost na jednom státu.
Nenechme se mýlit řečmi o Evropské unii a přednosti evropského kapitálu. Je to jen zamlžování skutečnosti. Evropský stát, pokud bude mít tu příležitost, bude se chovat stejně jako Thaiwan nebo Jižní Korea. Nikde nevidím výhodu v tom, že je nějaký kapitál evropský. Nenechme se balamutit. Němci už často zaměňují svoje zájmy s evropskými.
Ursula von der Leyen tvrdí, že by se daly vytvořit nějaké zákonné prostředky jak výkupu domácích podniků zabránit. Nevím jaké. Omezovat pohyb kapitálu přece není možné. U nás bych řekl, že je to dosti problematické, protože „naše“ podniky máme jen v méně případech. V případě nějakých zákonných opatření by následovala vlna žalob na stát. Třeba pro nedodržování závazku „ochrany kapitálu“. Změnu vlastníka, dnes zahraničního majitele, na jiného zahraničního majitele bych asi neřešil. Ohánět se nějakou Evropskou solidaritou je v tomto případě nesmysl, protože ta je vyhlašována jen, když je ohroženo Německo.
Víme dobře, že kapitál není nestranný a neřídí se jen ekonomickými aspekty, jak se nám snaží namluvit neoliberální ideologie, ale podporuje stát, ve kterém sídlí centrum a kde je převaha akcionářů. Když jsou akcionáři v Německu, potom samozřejmě má jistě mnoho důvodů platit tam vyšší platy, přesouvat tam lukrativní provozy byť by to třeba nebylo ekonomicky nejlepší. Cizím kapitálem jsme stále a stále obíráni o obrovské prostředky nízkými platy a převodem zisků do zahraničí, nakonec i placením daní tam, nikoliv u nás.
Nejlepší by bylo posílit naši vlastnickou základnu. Kapitál, ovšem chybí a možná i není vůle riskovat. I když nemám rád zasahování státu do hospodářských poměrů, hlavně různá omezení, přecejen v mimořádné situaci by stát měl pomáhat penězi, nikoliv dalšími omezujícími zákony. Ale stát dovede obvykle jen lehkovážně utrácet, rozdávat. Jsme svědky toho, jak se populističtí politici předhání v nabídkách pomoci podnikatelům. To je sice do nějaké míry nutné, ale jen u těch malých. U velkých by to bylo trestuhodné. Pokud jsou v nesnázích, měl by stát investovat a získat podíly. Fanatické dodržování liberálních zásad, že stát nesmí nic vlastnit a nic podnikat, jsou překonané a koronavirus jim dává právě teď jakousi ránu z milosti.
Premiér Babiš se zmínil, že by stát mohl některé podniky zachránit vytvořením státního podílu. Stát by na obnovené výrobě a fungujících podnicích mohl vydělat a nenechat to zahraničním predátorům. Potom by se mohly vytvořit korporace našich podnikatelů, které by státní podíly postupně vykoupily. Tak by se dostal průmysl alespoň částečně do českých rukou. Stát by si mohl něco ponechat, třeba strategické podniky v oblasti těžby surovin apod. Doufám, že je Babiš dostatečně zkušený podnikatel, aby to dokázal zařídit.
Možná řeknete, kde se ten kapitál vezme. Vždyť na vykoupení zahraničního kapitálu nemáme, ale na vykoupení státního ho budeme mít? Jednak státní podíly se budou prodávat po nějaké době. Tedy v době, kdy doufám už hospodářství poběží naplno několik let. Stát potom zjistí, které prodeje by mohl uskutečnit. Vytvoří se struktura malých akcionářů třeba nějakou akcí: „kupujeme si naše hospodářství“. Lidé mají stejně mnoho peněz v bankách a tento kapitál by se mohl využít. V Maďarsku udělali něco podobného s důchodovými fondy. Dokonce by se tímto způsobem mohla řešit důchodová reforma. Možná se pro tento účel může vytvořit nějaká zákonná norma kodifikující novou formu akciové společnosti, kterou stát založí a bude kontrolovat, protože naše zkušenosti s kampeličkami jsou špatné. Občané budou spořit do společností, které budou vlastnit podíly a investovat. Zároveň stát alespoň částečně zaplatí dluhy, protože se předpokládá, že podíly postupně vzrostou na ceně a budou podstatně dražší než v době nákupu.
Závěr: Konečně můžeme dokázat, že jsme se dovedli probudit z letargie, že nás koronovirus posílil, vyprovokoval naše schopnosti. Věřím, že v Baťově době by to šlo bez problémů. Mám však velké obavy z úplatných politiků, kteří budou závislí na bankách, které tím přijdou o klienty a příjmy ze státních půjček. Dále si myslím, že je příliš mnoho vazalů závislých na zahraničních zájmech. V podstatě to znamená mít dobré politiky, kteří jsou vlastenci a dokážou pro stát konečně něco udělat. Prohlášení Babiše, že by mohl stát vykupovat podniky, je slibný začátek. Doufám, že to vezme za správný konec a že z toho nebude jen neproduktivní rozdávání, které potom zaplatíme všichni a budeme cpát zase jen peníze do zahraničních bank. Populismus se musí proměnit na službu státu a jeho budoucnosti. Občané musí pochopit, co je populismus, neproduktivní rozdávání, a co je na druhé straně hospodářství a budování budoucnosti. Kupodivu Maďaři to pochopili.
Ale hlavně voliči musí dokázat rozeznat, který politik dělá dobrou práci pro stát a který nás zaprodává a která strana je vlastně jen prodlouženou rukou zahraničních organizací spjatých s evropským univerzalismem a jejich donátory, světovými oligarchy. To je klíčové. Volby se blíží.
Vlastimil Podracký
Ukrajinské přistěhovalectví
Mnohdy slyším nářky na Ukrajince, kteří využili výhodných podmínek a zvolili naši zemi ke svému exilu. Nemůžeme však vidět jen záporné stránky tohoto exodu.
Vlastimil Podracký
Nevíme, kde žijeme
Charakter současného života se nedá zařadit k žádnému tradičnímu evropskému ideálu, občas se objeví něco jako liberalismus apod., což ovšem není pravda. V podstatě žijeme v jakémsi chaosu.
Vlastimil Podracký
Kam kráčíš Evropo?
Evropa je už ve své podstatě unikátní světadíl. Je složena z mnoha národů, z nichž jen některé se exkluzivně cítí Evropany, většina směřuje svojí kulturou a vazbami jinam.
Vlastimil Podracký
Fialova vláda jako budíček do reality
Myslím si, že selhání Fialovy vlády je tolik, že to musí vzbudit národ k činu. Většina věcí vypadá jako schválnost, jako by si dělali z nás legraci.
Vlastimil Podracký
Dezinformace a megalež
Na jistém památníku v českém městě musel být odstraněn nápis popisující dnešní dobu slovy: „Lež se stala normou“. Establishment donutil nápis stáhnout.
Vlastimil Podracký
Zelenského slzy
Zelenského činy mají mnoho rozporů, které vedou k otázkám o jeho osobnosti, životě a potažmo o významu těchto rozporů pro celou Ukrajinu a Evropu.
Vlastimil Podracký
Důchodová reforma nás nezachrání
Prezident svým pozdním podpisem odložil počátek platnosti změn důchodů o měsíc. Viditelně to bylo proto, aby žadatelé měli ještě možnost požádat o předčasný důchod podle starých předpisů.
Vlastimil Podracký
Ministr Pavel Blažek v hospodě
Stala se neobyčejně závažná věc, podle mnohých znaků dokonce světového významu: ministr Blažek se setkal v restauraci s Martinem Nejedlým, někdejším poradcem prezidenta Zemana.
Vlastimil Podracký
Test vazalství
V internetovém deníku Seznam byl uveřejněn článek Daniela Anýze polemizující s článkem o českém antropologovi Aleši Hrdličkovi ve Washington Post označujícím ho za rasistu.
Vlastimil Podracký
Zkáza nebo zachování – recense Přemysl Janýr
Přemysl Janýr v následující recenzi na knihu Zkáza nebo zachování autora Vlastimila Podrackého souhlasí přednostně s kritikou individualismu ve prospěch kolektivismu.
Vlastimil Podracký
Na tuto vládu budou vzpomínat celé generace, pokud to přežijí
Politický avanturismus a nezodpovědnost za svěřený majetek státu za této vlády vrcholí. Je to skutečně jen neschopnost nebo organizovaná služba cizím zájmům?
Vlastimil Podracký
Poslední důchodce
Spor o podobu důchodů vedoucí k nějaké důchodové reformě je jen obvyklé přetahování o peníze, nehledá návod, jak peníze vydělat.
Vlastimil Podracký
Kdo nechce mír
Iniciativa Mír a spravedlnost vydala petici, která vzbudila v provládním táboře rozhořčení. Záplava odsudků srovnává tuto výzvu s komunistickými mírovými výzvami nebo dokonce s mnichovanským chováním předválečných velmocí.
Vlastimil Podracký
Jak pojmenovat současný aktivismus?
Konflikt mezi socialismem a liberalismem pomalu doznívá a začíná dominovat konflikt mezi globálním (univerzalistickým) a lokálním (patriotickým) přesvědčením. Mnozí lidé novému konfliktu nerozumí a vzniká pojmový chaos,
Vlastimil Podracký
V bolševickém stylu
Miroslav Mareš ve svém článku Prokremelské spektrum v ČR (Forum24 25.7.2022) sepsal kuchařku, podle které máme rozeznávat prokremelské trolly, uvedl krátce jejich genezi a s bolševickou útočností píše, jak je na ně.
Vlastimil Podracký
Mylné představy o komunistickém režimu
Komunistický režim je uváděn běžně jako nepřijatelný, ale jeho metody už nikoliv. Mnoho metod praktikovaných dnešními ekologickými a liberálními ideology připomíná, že jsme je už prožili
Vlastimil Podracký
Andrej Duhan: Konzervativní revoluce
Kniha Andreje Duhana je dobře napsaným nefilozofujícím, na politiku zaměřeným dílem o řešení postmoderního morálního chaosu a krize identity.
Vlastimil Podracký
Nebezpečný postpravdivý svět
Západní postmoderna je pro ostatní civilizace na naší planetě něco, co obdivují a zároveň nenávidí. Pro boháče z jiných kultur je to jakési prostředí k užívání života, pro chudáky lákadlem, kde by chtěli žít.
Vlastimil Podracký
Válka přijde ve středu
Válka je něčí zbožné přání, a to se musí nějak konkretizovat. Zpoza oceánu se snadno prorokuje. Někdo si válku přeje, někdo se jí hrozí. Proč došlo až k takovému termínu? Jak vznikla válečná situace?
Vlastimil Podracký
Vojna i mir
Jednání NATO s Ruskem je více než potřebné. Situace je napjatá a Rusové jako slabší z protivníků nemají jinou možnost než ji napínat, aby se problémy řešily. Jinak by se s nimi nikdo nebavil.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 119
- Celková karma 22,14
- Průměrná čtenost 949x