Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jan Baťa – Spolupráce

  Vynikající Baťova kniha pojednávající o Baťovském pojetí práce, je balzámem sebevědomí a racionálního přístupu k životu. Jan Baťa stejně úspěšně vedl rodinný podnik jako jeho předchůdce bratr Tomáš.

Kniha vyzdvihuje význam spolupráce mezi lidmi. Abych přiblížil, jak si Baťa představoval spolupráci, uvedu příklad z knihy (volně zpracováno): Baťa zjistil, že podpatky na botách jsou špatně připevněny, běžel na příslušné pracoviště a hned poznal příčinu. Dělník přibíjel podpatky, aniž by je nahřál na určenou teplotu.

„Kde je nahřívací zařízení?“ zeptal se dělníka.

„Nevím o žádném nahřívání, dělám, co mi nakázali…“

Baťa zavolal mistra: „Jak to, že podpatky nejsou nahřívány?“

Mistr začal dělníkovi nadávat: „Proč jste si nahřívací zařízení nenafasoval ze skladu, jak jsem vám řekl?“

Baťa řekl: „Každý se někdy splete. Tato chyba vzniká tím, že nespolupracujete.“ Otočil se k dělníkovi: „Když vám práce nejde a výsledky jsou špatné, musíte to rozeznat. Přece takovou práci nemůžete odvádět! Na to musíte přijít sám… Musíte jít okamžitě za mistrem. Musíte mu důvěřovat a nebát se….“

Otočil se k mistrovi: „Vy nejste panstvo. Dělník se nesmí bát za vámi přijít a vy jen tak můžete rozeznat, kde jste udělal chybu.“

Baťa vyžadoval identitu s podnikem. Vyžadoval, aby dělník nepracoval jen z přinucení, ale byl si vědom důležitosti společného zájmu. Cílem všech je přece prosperita a výdělky! Baťa mnohokrát zdůrazňoval společný cíl. Pokud není společný cíl, není nic, jen boj každého s každým. Záminka se vždy najde. Potom všichni chodí v černých talárech, jako havrani obskakují mrtvolu.

  A tak mi to připomnělo, jak je naše republika soudní dvůr. Nepřátelství, obviňování, vytahování a rozmazávání drobných selhání a následná akceptace obrovských ztrát vznikajících právě nespoluprací, uzavírání se do bublin proti sobě bojujících.

  To je výsledkem ztráty společného cíle, který spojoval pracující Baťových závodů, protože věděli, že na úspěchu jsou závislí všichni. V naší republice jako by nikoho společný stát nezajímal. Vidíme, že mnozí sledují ideologické nebo cizí cíle.

 

Individuální nebo společná práce, nebo spolupráce?

   Spolupráce má širší charakter než jen společná práce a vychází z emotivního a zároveň pragmatického přesvědčení o společném cíli, na kterém všichni participují. Společenstvo společného cíle je také národ a stát, je to naprosto stejné jako s firmou. Rodina je též společenstvem společného cíle, i když tento cíl je dán instinkty. Spolupráce existuje uvnitř emotivně a pragmaticky sdíleného prostoru. Vně tohoto prostoru se soutěží s jinými společenstvy. Jak vidíme i v této koronavirové době, neexistuje evropský emotivně sdílený prostor i když některé zájmy jsou společné. Řeči o evropském národu jsou mimo realitu, stejně tak jako o neexistenci národů. Identita, základ opravdové spolupráce, je přirozený princip a musí obsahovat společný cíl. Pokud ji někdo necítí, může cítit identitu a jiným národem (může se stát Američanem), ale pokud necítí žádnou identitu, potom je to tvor, který se vymkl přirozenosti a stává se volným ptákem globálního světa a jen těžko může nějak společensky spolupracovat, nezajímá ho nic kromě jeho osobních zájmů nebo bojuje za ideologii, obvykle neukotvenou, fanatickou, vizionářskou se všemi důsledky, které jsme už mnohokrát poznali. Jedině člověk ukotvený identitou je schopen přirozeného myšlení, reálných úvah a zdravého selského rozumu, protože je veden svou emotivní inteligencí, stojí za ním kontrolní vnitřní přesvědčení o službě svému společenstvu, které má reálné rozměry.

  Ale též opačně, spolupráce vytváří zároveň i emotivní vazbu, jakousi identitu se společenstvem. Lidé si musí pomáhat a ke společnému cíli směřovat. To nelze dělat jen prospěchově.

  Zde se musím zmínit o kolektivní práci, o kolektivním myšlení a o svobodě jednotlivce. Můžeme mnohdy pozorovat názory tvrdící, že spolupráce je vlastně kolektivistický princip a omezuje svobodu jednotlivce. To je názor, který je velmi povrchní a svědčí o neznalosti reality. Pokud někdo nechce pracovat v kolektivu, nemusí. Je svobodný ve svém rozhodování. Není to tedy mocenské donucení, je to donucení okolnostmi, ve kterém je možno volit. Není v podstatě jiná svoboda než svoboda volit mezi nabízejícími se alternativami. Člověk vždy volil. Mohl zemřít v pustině nebo se přidružit k lidem a podřídit se jejich řádu. Svobodný je pouze ten, kdo má dost peněz a využívá služeb, které se nabízí. Ale ani ten nemůže všechno. Ostatní se musí nějak podřídit. Buď tak nebo tak. Buď bude vzdorovat hladu a ztrátě existence individuálně nebo v kolektivu. Individuálně toho mnoho nenadělá, kolektivně je úspěšnější.

 

Soutěž

  Soutěž může být mezi jednotlivci, ale nelze žít bez emotivních vztahů (to by znamenalo: „člověk člověku vlkem“), soutěž je tedy omezena jen na získávání materiálních prostředků a v tom je velice produktivní. Lze ji uskutečnit i mezi kolektivy v rámci podniku. Baťa také využíval soutěž. Soutěžily dílny. Ztráty se vyrovnávaly společně uvnitř dílny a dílna byla navenek subjektem reprezentovaným ekonomickými výsledky. Baťa totiž těžko mohl vyhodnocovat jednotlivé lidi. V podstatě můžeme v tom vidět vzor pro mezinárodní spolupráci. Dílny (národy) soutěží, jejich vnitřní uspořádání je do značné míry lhostejné, ale výrobky si vzájemně předávají a odběratel za ně platí, zároveň prodává svoje produkty. Každý si nese svoje náklady sám. Žádné dotace.

 

Řídit stát jako firmu

  Andrej Babiš chtěl na začátku své politické kariéry řídit stát jako firmu. Měl ve svém podnikání úspěchy a zdálo se, že je možno z postu předsedy vlády uskutečnit nějaké přímé řízení podnikového typu.  Ale bohužel, tento systém vládnutí není v demokratickém státě možný. To je výhoda diktátorských režimů, které si to mohou dovolit a dobře víme, že východoasijští diktátoři na Thaiwanu, v Singapuru a v Jižní Koreji se takto chovali a svoje země přivedli k ekonomické prosperitě. Můžeme říci, že podobně postupuje zvláště Čína a do nějaké míry Rusko. Je to ovšem velice riskantní z hlediska zneužití moci, a proto demokratické země velice hlídají, aby diktatura nevznikla.

 

 

Autor: Vlastimil Podracký | neděle 4.4.2021 13:45 | karma článku: 15,04 | přečteno: 506x
  • Další články autora

Vlastimil Podracký

Ukradená agenda

Ekologická agenda byla ukradena progresivisty, protože vyhovuje jejich zájmům zničit konzervativní svět. Ekologie je však ve svém principu konzervativní.

20.4.2024 v 10:15 | Karma: 21,71 | Přečteno: 636x | Diskuse| Společnost

Vlastimil Podracký

Ukrajinské přistěhovalectví

Mnohdy slyším nářky na Ukrajince, kteří využili výhodných podmínek a zvolili naši zemi ke svému exilu. Nemůžeme však vidět jen záporné stránky tohoto exodu.

7.4.2024 v 21:00 | Karma: 18,33 | Přečteno: 685x | Diskuse| Společnost

Vlastimil Podracký

Nevíme, kde žijeme

Charakter současného života se nedá zařadit k žádnému tradičnímu evropskému ideálu, občas se objeví něco jako liberalismus apod., což ovšem není pravda. V podstatě žijeme v jakémsi chaosu.

5.3.2024 v 9:30 | Karma: 19,74 | Přečteno: 494x | Diskuse| Společnost

Vlastimil Podracký

Kam kráčíš Evropo?

Evropa je už ve své podstatě unikátní světadíl. Je složena z mnoha národů, z nichž jen některé se exkluzivně cítí Evropany, většina směřuje svojí kulturou a vazbami jinam.

3.2.2024 v 17:45 | Karma: 28,59 | Přečteno: 935x | Diskuse| Společnost

Vlastimil Podracký

Fialova vláda jako budíček do reality

Myslím si, že selhání Fialovy vlády je tolik, že to musí vzbudit národ k činu. Většina věcí vypadá jako schválnost, jako by si dělali z nás legraci.

13.1.2024 v 14:11 | Karma: 20,78 | Přečteno: 359x | Diskuse
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Steinmeier si v Praze může zlepšit reputaci. Poškodil mu ji döner v Turecku

29. dubna 2024  16:05

Pondělní dvoudenní návštěva Česka s fotkami od Vltavy je pro německého prezidenta Franka-Waltera...

Člověk v tísni poprvé sbírá peníze na Palestince. Hamásu nepůjdou, slibuje

29. dubna 2024  15:35

Největší a nejznámější česká humanitární organizace se odhodlala k bezprecedentnímu kroku. Poprvé...

Exprezident Klaus nepovažuje dvacet let Česka v EU za úspěšné období

29. dubna 2024  11:35,  aktualizováno  15:30

Exprezident Václav Klaus vystoupil silně kriticky ke dvacátému výročí vstupu České republiky do...

OBRAZEM: Dvě různá řešení příkladu s cukrovím. Řešte hlavolamy přijímaček

29. dubna 2024  15:28

Na vyhodnocení jednotné přijímací zkoušky budou uchazeči o střední školy a víceletá gymnázia čekat...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 120
  • Celková karma 22,09
  • Průměrná čtenost 941x
Vlastimil Podracký je spisovatel a publicista. Vydal knihy: Pozor na tunelování, Občanská obroda, Návrat k domovu, Hrdinům se neděkuje (životní příběh Vladimíra Hučína), Žluté nebezpečí, Poslední člověk, Temná komora, Sodoma Gomora a Nadčasový humanismus. Příležitostně publikuje články.

Seznam rubrik