Realisté – zase nic nového
Ještě ke konzervativnímu východisku
Současná dobová situace (paradigma) překročila v oblasti biologické existence určitý mantinel daný přírodou: evropská etnika vymírají, lidský potenciál ztrácí na výkonnosti, příroda je ničena v rozsahu, který už nelze napravit. V takové době není možný pouhý realismus, ale musí být sledován ideál (je nutný tedy určitý idealismus), který společnost z této krize vyvede. Není možný tedy ideový nihilismus, který vidíme v současném dění, nebo nějaká divoká řešení bez souvislosti s uceleným ideálem a bez historických zkušeností. Pouze konzervatismus se zabývá budoucností a vlastní určité řešení, kterým jsou tradiční hodnoty. Proto poměřím myšlenky vznikající Robejškovy strany konzervatismem především proto, že zcela reálně zatím nejsou nějaké jiné myšlenky, které dávají smysl jako řešení.
Konzervatismus je založen přirozeně. Jeho základní teze vězí v samotném přirozeném řádu. Úplně základním zjednodušeným východiskem jsou přirozené principy: kontinuita a rovnováha. Kontinuita (definovaná anglickým konzervativním myslitelem E. Burkem) je fyzické i kulturní pokračování společnosti od minulosti do budoucnosti. Rovnováha je přirozený princip funkčních mechanismů a hledání spravedlnosti.
Příklad konzervativního pohledu: Stávající kodex lidských práv je z konzervativního hlediska čímsi nedokonalým a nedokončeným, i když ne nemorálním. Jednak nezohledňuje kontinuitu, třeba ženská emancipace je řešena tak, že je ohrožen vznik a rozvoj rodin a tím zachování společenstva; rovnost náboženských konfesí neřeší, co s těmi, které hlásají nadvládu nebo likvidaci druhých; svoboda neomezeného vlastnictví neřeší nadměrné vyčerpávání přírodních zdrojů a ničení přírodního prostředí.
Taktéž nezohledňuje rovnováhu (spravedlnost), protože právům nejsou přiřazeny povinnosti, tedy alespoň nějaká ohleduplnost nebo nějaké meze. Migranti zadržení v detenčním zařízení mají svoje práva přísně hlídaná ombudsmanem a různými nevládními organizacemi. Stát, tedy občané, mají jen povinnost platit ostrahu a obsluhu. Migrant nemá žádnou povinnost, nemusí znát jazyk, kterým by se domluvil, není možno od něj chtít nějakou práci, třeba pomoc při chodu zařízení apod., nemusí se přizpůsobit, prostě nemusí nic dělat a snahy zvnějšku může libovolně sabotovat, aniž by nesl zodpovědnost.
Konzervativním principům neodpovídá téměř nic ze současné modernity. Národ vymírá a fyzicky degraduje, příroda je ničena, znečištění pokračuje, tradice jsou znevažovány, národní kultura už téměř neexistuje, jazyk se degraduje, úcta k historickým vzorům je znevažována. Spravedlnost není pro všechny. Lidská práva jsou pro jednotlivce. Práva rodin neexistují: rodinu lze libovolně rozložit; rodiče vloží nezanedbatelné prostředky do výchovy dětí, ale tyto děti potom svojí prací platí důchody nejen rodičům, ale i těm, kteří děti neměli a tyto prostředky ušetřili, nebo dalším příživníkům, kteří se o nic nezasloužili.
Deklarace Realistů
Program by měl mít cíle, zřetelné a jasné. Deklarace Realistů obsahuje pravidlo 20/80, které není nic jiného než zajímavá metoda. Oddělení politické a hospodářské odpovědnosti už řeší ANO nějakou dobu, má k tomu všechny předpoklady a vidíme, jak lopotně postupuje kupředu. Nevím, co by v tom pan Robejšek tak zásadního změnil?
Potom je tam zdrženlivost, což ve straně je jistě potřebné, ale jako program? Občané chtějí cíle, které by něco změnily v jejich prospěch, nezajímají je metodické pokyny uvnitř strany.
Funkční demokracie je zbožné přání, které mají všichni, ale téměř všichni, jakmile se od nich chce práce v politických stranách, od ní okamžitě utečou (pokud z ní něco nemají). Místo, aby občané hromadně pracovali na programech v politických stranách a vyčistili je od špatných lidí a korupce, volí strany, které slibují referenda na každou věc, což není nic jiného než politika bez práce a zodpovědnosti (referendum je typická věc neodpovídající rovnováze pravomoci a odpovědnosti – obrovská pravomoc občanů rozhodovat a žádná osobní zodpovědnost za jejich rozhodnutí). Pan Robejšek snad změní naše lidi, kteří ztratili občanskou sounáležitost, pro svůj stát nic dělat nechtějí a jen remcají?
Jen dvě věci v deklaraci jsou nějakým náznakem pokroku směrem ke konzervativnímu myšlení – národní zájmy a rodina.
Národní zájmy jsou návratem k národnímu státu a popření současné politiky EU, která už začala s politikou rozplývání a vymazávání národů (multikulturalismus). Nechci ovšem předjímat všechny možné postoje, které v této oblasti mohou nastat. Každopádně je to pokrok v ideové oblasti. V praktické politice se ovšem setkáváme s hájením národních zájmů i u jiných politických subjektů, mnohé se k tomu vyjadřují mnohem hlasitěji.
Rodina jako základ státu se stala už v této době rétorickým klišé bez obsahu. Rodina zaniká na základě dobové situace, nelze ji zachránit pouhým převedením prostředků. Opravdová záchrana vyžaduje mnoho podstatných opatření, která jdou proti stávajícím modernistickým tezím. Nevěřím, že pan Robejšek a jeho strana dokážou se postavit tak hluboko konzervativně proti paradigmatu, vždyť deklarovaná umírněnost a realita jim to ani nedovoluje.
Budu samozřejmě velice příjemně překvapen, když moje skeptické poznámky nedojdou naplnění a Realisté opravdu něco podnětného přinesou.
Vlastimil Podracký
Ukrajinské přistěhovalectví
Mnohdy slyším nářky na Ukrajince, kteří využili výhodných podmínek a zvolili naši zemi ke svému exilu. Nemůžeme však vidět jen záporné stránky tohoto exodu.
Vlastimil Podracký
Nevíme, kde žijeme
Charakter současného života se nedá zařadit k žádnému tradičnímu evropskému ideálu, občas se objeví něco jako liberalismus apod., což ovšem není pravda. V podstatě žijeme v jakémsi chaosu.
Vlastimil Podracký
Kam kráčíš Evropo?
Evropa je už ve své podstatě unikátní světadíl. Je složena z mnoha národů, z nichž jen některé se exkluzivně cítí Evropany, většina směřuje svojí kulturou a vazbami jinam.
Vlastimil Podracký
Fialova vláda jako budíček do reality
Myslím si, že selhání Fialovy vlády je tolik, že to musí vzbudit národ k činu. Většina věcí vypadá jako schválnost, jako by si dělali z nás legraci.
Vlastimil Podracký
Dezinformace a megalež
Na jistém památníku v českém městě musel být odstraněn nápis popisující dnešní dobu slovy: „Lež se stala normou“. Establishment donutil nápis stáhnout.
Vlastimil Podracký
Zelenského slzy
Zelenského činy mají mnoho rozporů, které vedou k otázkám o jeho osobnosti, životě a potažmo o významu těchto rozporů pro celou Ukrajinu a Evropu.
Vlastimil Podracký
Důchodová reforma nás nezachrání
Prezident svým pozdním podpisem odložil počátek platnosti změn důchodů o měsíc. Viditelně to bylo proto, aby žadatelé měli ještě možnost požádat o předčasný důchod podle starých předpisů.
Vlastimil Podracký
Ministr Pavel Blažek v hospodě
Stala se neobyčejně závažná věc, podle mnohých znaků dokonce světového významu: ministr Blažek se setkal v restauraci s Martinem Nejedlým, někdejším poradcem prezidenta Zemana.
Vlastimil Podracký
Test vazalství
V internetovém deníku Seznam byl uveřejněn článek Daniela Anýze polemizující s článkem o českém antropologovi Aleši Hrdličkovi ve Washington Post označujícím ho za rasistu.
Vlastimil Podracký
Zkáza nebo zachování – recense Přemysl Janýr
Přemysl Janýr v následující recenzi na knihu Zkáza nebo zachování autora Vlastimila Podrackého souhlasí přednostně s kritikou individualismu ve prospěch kolektivismu.
Vlastimil Podracký
Na tuto vládu budou vzpomínat celé generace, pokud to přežijí
Politický avanturismus a nezodpovědnost za svěřený majetek státu za této vlády vrcholí. Je to skutečně jen neschopnost nebo organizovaná služba cizím zájmům?
Vlastimil Podracký
Poslední důchodce
Spor o podobu důchodů vedoucí k nějaké důchodové reformě je jen obvyklé přetahování o peníze, nehledá návod, jak peníze vydělat.
Vlastimil Podracký
Kdo nechce mír
Iniciativa Mír a spravedlnost vydala petici, která vzbudila v provládním táboře rozhořčení. Záplava odsudků srovnává tuto výzvu s komunistickými mírovými výzvami nebo dokonce s mnichovanským chováním předválečných velmocí.
Vlastimil Podracký
Jak pojmenovat současný aktivismus?
Konflikt mezi socialismem a liberalismem pomalu doznívá a začíná dominovat konflikt mezi globálním (univerzalistickým) a lokálním (patriotickým) přesvědčením. Mnozí lidé novému konfliktu nerozumí a vzniká pojmový chaos,
Vlastimil Podracký
V bolševickém stylu
Miroslav Mareš ve svém článku Prokremelské spektrum v ČR (Forum24 25.7.2022) sepsal kuchařku, podle které máme rozeznávat prokremelské trolly, uvedl krátce jejich genezi a s bolševickou útočností píše, jak je na ně.
Vlastimil Podracký
Mylné představy o komunistickém režimu
Komunistický režim je uváděn běžně jako nepřijatelný, ale jeho metody už nikoliv. Mnoho metod praktikovaných dnešními ekologickými a liberálními ideology připomíná, že jsme je už prožili
Vlastimil Podracký
Andrej Duhan: Konzervativní revoluce
Kniha Andreje Duhana je dobře napsaným nefilozofujícím, na politiku zaměřeným dílem o řešení postmoderního morálního chaosu a krize identity.
Vlastimil Podracký
Nebezpečný postpravdivý svět
Západní postmoderna je pro ostatní civilizace na naší planetě něco, co obdivují a zároveň nenávidí. Pro boháče z jiných kultur je to jakési prostředí k užívání života, pro chudáky lákadlem, kde by chtěli žít.
Vlastimil Podracký
Válka přijde ve středu
Válka je něčí zbožné přání, a to se musí nějak konkretizovat. Zpoza oceánu se snadno prorokuje. Někdo si válku přeje, někdo se jí hrozí. Proč došlo až k takovému termínu? Jak vznikla válečná situace?
Vlastimil Podracký
Vojna i mir
Jednání NATO s Ruskem je více než potřebné. Situace je napjatá a Rusové jako slabší z protivníků nemají jinou možnost než ji napínat, aby se problémy řešily. Jinak by se s nimi nikdo nebavil.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 119
- Celková karma 22,14
- Průměrná čtenost 949x