Stát nahrazuje muže

17. 06. 2017 13:30:00
Nikde se více neprojevuje úpadek společnosti než tam, kde jde o rodinu a potomstvo. Návrh, aby muži už nemuseli konat svoji reprodukční povinnost v případě osamělých žen a nahradil je stát umělou inseminací, jsem považoval za vtip

Samozřejmě, že se mužům nechce platit alimenty. Myslím, že je dost mužů, kteří by nejraději střídali partnerky, ale děti neměli. Muže k rodině vždy dotáhla žena a společenské poměry, já to nazývám: řád společnosti. Arabské přísloví praví: „Muž snáší rodinu kvůli ženě, žena snáší muže kvůli rodině“. Jak vidět, podmínkou je rodina.

Když vznikne přílišná svoboda, která už vyjde ze svých přirozených hranic občanské svobody a svobody tvorby, nastává proces úpadku sociálního kapitálu. Tradiční řád se rozloží, protože svobodu omezuje, lidé ztratí sounáležitost se společností, protože vyžaduje povinnosti. Žijí životem „odloučených“ (tekutých) lidí vyjídajíce pouze příjemné stránky života na úkor budoucnosti celé civilizace. Současné ideologie v žádném případě zodpovědnost ke společnosti nehlásají, protože ta nepřípustně snižuje nezávislost a svobodu. Taková společnost nemůže trvale existovat a „odloučení“ lidé to vědí, svoje ideové představy tomu přizpůsobují, hlásají všechno možné, jenom ne to, co by je zatěžovalo povinnostmi ke společnosti a pokud to někdo po nich požaduje, je to nacionalista, xenofob, no prostě nepřítel. Samozřejmě, že těchto „nacionalistů“ je ještě dost, hlavně starších lidí, ale i mnozí mladí.

Společnost se dostala do problému nepřirozeným postojem, který nahradil dřívější přirozené principy. Dokonalá antikoncepce nedovoluje vzniknout dětem nechtěným, kterých byla pravděpodobně v minulosti většina. To neznamenalo, že děti byly nemilované, rodiče se většinou přizpůsobili nové situaci, která vznikla po narození dítěte, považujíce ji za přirozenou a samozřejmou. Je zajímavé, že někdy se rodiče „museli vzít“, protože dítě už bylo na cestě, přesto se rozváděli méně často než dnes. Morální hodnoty společnosti byly přirozené, řád vycházel ze zkušeností generací a obsahoval pravidla, která vedla společnost k nadčasové existenci. Vzpomínám, že ještě v šedesátých letech mladá žena, pokud se do svých 25 let neprovdala, byla považována se za nehezkou nebo nějak vadnou, že ji muži nechtějí. Život „na hromádce“, jak se říkalo nesezdanému páru, byl spíše ostudný, ukazoval, že něco „nesedí“, že se nemají rádi, že spekulují apod. Mladá žena měla představu, že nezávazným stykem se znehodnocuje, ztrácí mládí, slouží muži jen k jeho uspokojení, jestli ji partner opustí, bude už „obnošená“ a bude mít problém najít jiného. Ženám záleželo na pověsti, chtěla si vzít muže úctyhodného nebo schopného, prostě takového, jakého si vybrala jako životního partnera a otce svých budoucích dětí. Mladá děvčata do dvaceti let byla držena matkami „na uzdě“, aby se náhodou „něco nestalo“ a žena po dvacítce už zase chtěla být „pod čepcem“. Tam spěchala proto, že chtěla sexuálně žít, ale nezávazný sex jí ukrajoval z její budoucnosti. Myslela na budoucnost i povinnosti, které ji čekaly. Tak byli lidé vychováni, muži se tomu přizpůsobovali. Společnost chránila ženu a její představy. Poměry tomu byly uzpůsobené, studium končilo nejpozději ve dvaadvaceti letech, zaměstnání bylo okamžitě. Tyto poměry byly bez ohledu na režim, byly tradiční; komunistický režim je nepodporoval, ale nezrušil.

Nevím, co si dnes myslí mladé ženy, možná totéž, pouze společnost je jiná, především proto, že pravidla společnosti vedou k fenoménu „odloučení“, tzn., že individuum je posvátné a společnost a její zájmy jsou nedůležité. Když ovšem je jednotlivec modlou, jednotlivce nic nespojuje, dokonce ani ne v rodině, společnost se rozkládá různorodostí zájmů a ideologií. Taková společnost nemůže trvale existovat, jak vidíme, nejenom rodiny se rozpadají a dětí je málo, ale jakákoliv veřejná instituce nemá lidi, kteří by měli sounáležitost se společností, ale má převážně jen takové, kteří myslí jen na sebe a svoje, či skupinové zájmy.

Dnes mladí lidé dlouho studují, nejlépe v zahraničí, poznávají svět a jejich rodiče je už směrují většinou k tomu, aby s rodinou počkali. Když se žena rozhodne pro dítě v pětatřiceti letech po dvaceti letech hormonální antikoncepce, obviňuje kde koho, že dítě přirozeně nepřichází. Myslí si, že dítě je jako auto nebo nové ponožky, prostě, když už má peníze, tak si je pořídí. Nikdo jí neřekne, jaká nebezpečí se skrývají v dlouhém odkládání porodů, všichni jen nabízí služby (konečně proč ne, vždyť jde o peníze). Mnozí to ani slyšet nechtějí. Ale slyšet ještě nic neznamená, vždyť tu přece ještě musí být partner a ostatní okolnosti, případně i asistovaná reprodukce. Věk prvorodiček se stále zvyšuje. Nebezpečí je stále větší, nepřirozenost se prohlubuje. Spějeme k zániku, který nechceme vidět ani slyšet. Odpovědi na to jsou většinou směšné. Ale stále více vyhrožující: „způsob života je nepřípustné kritizovat, to je zasahování do práv jednotlivců“. Co nás vlastně nakonec zničí? Možná, že jednou budou obviňována lidská práva. Ale ta jsou jen nějaká informace, rozhodují o nich lidé.

Inseminace žen, které o ni požádají, není přirozeným způsobem oplodnění. Hlavně chybí biologický otec jako osoba. Dítě sice může mít jiného muže jako vzor, nemyslím si, že nepřítomnost biologického otce je katastrofická situace, mnoho vdov vychovalo svoje děti bez otce a společnost musela mnohdy vytvořit pro to podmínky. Když žena muže nemá a opravdu mít nemůže nebo nechce, je správné najít nějakou náhradní metodu. Tento způsob by ovšem neměl být podporován, protože je vlastně jen náhradní. Jenomže, když se to uzákoní jako právo, vznikne kauzální cyklus nepřirozenosti. Především to budou vyžadovat ženy, které partnera mají, z důvodů řekněme zištných. Jejich muž není potom otcem v žádném případě, nikdo po něm nebude chtít žádné závazky ani k dítěti, ani k ženě. Ale i pro celkem pevné páry to má výhody – stát zaplatí alimenty. Zase tu máme nepřirozenou věc, která je stavěna jako výhodná, ale normální přirozené párové partnerství s dětmi je znevýhodněno. Je jasné, když to uzákoníme jako právo, bude to zneužíváno a navíc to znevýhodní normální soužití.

V nepřirozené společnosti, která je spíše k pláči než k smíchu (vymírá a nechce to vidět, nedovede bránit svoji civilizaci, dělá dluhy, podporuje neuvěřitelné nesmysly, jako je homosexualita, stejnost muže a ženy atd.), je těžko se smát jen jednomu detailu, i když samozřejmě stát jako otec k smíchu je. Přirozená řešení prostě nejsou, jedna nepřirozenost se vytlouká druhou. Není jiná možnost, pokud chceme umožnit ženám, jejichž muži děti nechtějí nebo muže nemají, aby měly dítě, které společnost potřebuje. Je tedy nutno povolit právo na inseminaci pro jakoukoliv ženu (nelze ženy rozlišovat), jenom je zapotřebí tento způsob nepřijmout jako výhodný, ale pouze jako nouzový. Různí „částeční konzervativci“, kteří to budou kritizovat, asi mají pravdu, ale měli by spíše přemýšlet jak obnovit tradiční řád a jaká skutečná opatření k ozdravění společnosti přinést, než opovrhovat detaily. Vždyť tato metoda je jen malý obraz celého zhoubného paradigmatu a zase jen řeší důsledek, nikoliv příčinu.

Autor: Vlastimil Podracký | sobota 17.6.2017 13:30 | karma článku: 30.50 | přečteno: 1087x

Další články blogera

Vlastimil Podracký

Nevíme, kde žijeme

Charakter současného života se nedá zařadit k žádnému tradičnímu evropskému ideálu, občas se objeví něco jako liberalismus apod., což ovšem není pravda. V podstatě žijeme v jakémsi chaosu.

5.3.2024 v 9:30 | Karma článku: 19.73 | Přečteno: 481 | Diskuse

Vlastimil Podracký

Kam kráčíš Evropo?

Evropa je už ve své podstatě unikátní světadíl. Je složena z mnoha národů, z nichž jen některé se exkluzivně cítí Evropany, většina směřuje svojí kulturou a vazbami jinam.

3.2.2024 v 17:45 | Karma článku: 28.48 | Přečteno: 917 | Diskuse

Vlastimil Podracký

Fialova vláda jako budíček do reality

Myslím si, že selhání Fialovy vlády je tolik, že to musí vzbudit národ k činu. Většina věcí vypadá jako schválnost, jako by si dělali z nás legraci.

13.1.2024 v 14:11 | Karma článku: 20.33 | Přečteno: 322 | Diskuse

Vlastimil Podracký

Dezinformace a megalež

Na jistém památníku v českém městě musel být odstraněn nápis popisující dnešní dobu slovy: „Lež se stala normou“. Establishment donutil nápis stáhnout.

2.12.2023 v 18:30 | Karma článku: 30.12 | Přečteno: 1147 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Návod k použití

Každý si myslí, že mozek má a že ho používat umí. Přesto stačí, když ztratí klíč od bytu nebo založí kamsi brýle, aby vše ztratilo smysl a začala panika a zoufalství.

29.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 18 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 14.50 | Přečteno: 161 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 38 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 10.79 | Přečteno: 128 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 18.86 | Přečteno: 230 | Diskuse
Počet článků 118 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 951

Vlastimil Podracký je spisovatel a publicista. Vydal knihy: Pozor na tunelování, Občanská obroda, Návrat k domovu, Hrdinům se neděkuje (životní příběh Vladimíra Hučína), Žluté nebezpečí, Poslední člověk, Temná komora, Sodoma Gomora a Nadčasový humanismus. Příležitostně publikuje články.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...